Rabu, 12 Oktober 2022

Diferente Microsoft Access no MySQL

 

TRABALLU INDIVIDUAL BAZE DE DADUS

Description: IMG-20220413-WA0030.jpg

Husi:

Naran kompletu                    : Justo da Costa Ximenes

NRE                                       : 20220204070

Departamentu                       : Enjeñaria Informátika

Semester                                 : II

 

 

 

FAKULDADE ENJEÑARIA SIÉNSIA NO TEKNOLOJIA (FEST)

UNIVERSIDADE NASIONÁL TIMORLOROSA’E (UNTL)

HERA 2022

 

LIAN MAKLOKE

 

Buat hotu ne’ebé hau hala’o sei la sai realidade bainhira hau la hala’o ho Na’in Maromak nia grasa. Ho ida ne’e  molok hau atu elabora hau  nia traballu ida ne’e uluk nanain hau lahluha hato’o hau  nia agradese ba aman maromak tamba liu husi Aman Maromak  nia grasa no kbiit matenek ne’ebé haraik mai hau hodi elabora hau nia trabalho ida ne’e tuir tempu ne’ebe determinadu tiha ona. Tuir mai la haluha hau nia agradese mós ba professor da materia ne’ebé mak fó ona traballu ida ne’e mai hau, tamba liu husi traballu ida ne’e ami bele hatene no komprende oinsa hakerek tuir sistemátiku ne’ebé mak los no treinu hau nia an hodi prepara ba traballu hirak ne’ebé mak tuir mai.

Klaru katak hau nia traballu ida ne'e seidauk Perfeitu tanba hau halo tuir hau nia kapasidade intelektual ne'ebé mak hau iha, tanba ne'e hau husu ba lee nain sira Keta iha erru ruma Karik bele aumenta Ho ita boot sira nia konesimentu atu bele halo di’ak liu traballu ida ne’e.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ÍNDISE

KAPA

LIAN MAKLOKE.. ii

ÍNDISE.. iii

KAPÍTULU I. 1

INTRODUSAUN.. 1

1.1.     Komprende  MySQL no Microsoft Access. 1

1.1.1.      Komprende MySQL. 1

   1.1.2.   Komprende Microsoft Access. 2

1.2.     Historia  MySQL no Microsoft Access. 5

1.2.1.      MySQL. 5

1.2.2.      Microsoft Access. 6

KAPÍTULU II. 7

DISKUSAUN.. 7

2.1. Diferente entre MySQL no Microsoft Access. 7

2.2. Ekuasaun MySQL no Microsoft Access. 8

2.3. vantajen no desvantajen husi MySQL no Microsoft access. 9

a. Vantajen no desvantajen MySQL. 9

b. Vantajen no desvantajen Microsoft Access. 12

KAPÍTULU III. 14

KONKLUZAUN.. 14

3.1.  Konkluzaun. 14

3.2. Sujestaun. 14

 

 

 

 


 

KAPÍTULU I

INTRODUSAUN

1.1.Komprende  MySQL no Microsoft Access

1.1.1.      Komprende MySQL

MySQL (My Structured Query Language) hanesan programa ida ne’ebé kria no maneja baze dadus , dalabarak signifika katak DBMS ( Database Management System), hahalok husi DBMS  ne’e open source, it abele hetan gratuita husi pajina. Parte seluk MySQL hanesan programa ida ne’ebé asesu baze dadus liu husi rede, atu nune’e utiliza aplikasaun ho utilizador barak (multi user).

v  Tipu dadus MySQL

MySQL nu’udar aplikasaun baze dadus jeralmente iha ninia tipu hamutuk haat mak hanesan tuir mai ne’e:

1.      Numeric Data Type

Tipu dadus númeriku (numeric data type) uza hodi rai dadus númeriku (angka) hanesan 10; 123 100.50; -10; 12E + 17; 2.7e -11 no seluk tan. Tipu dadus ne’e sei fahe ba parte rua , integer (númeru fracionariu) no floating point (númeru inteiru). Deskrisaun tipu dadus  numériku MySQL tuir standarte ANSI SQL (American National Standards Institute Structure Query Language), mak hanesan : Tinyint, smmalint, mediummint, Int, Begint, float, Double, Read, Decimal no Numeric.

2.      Date and Time Data Type

Tipu dadus ne’e hanesan rai dadus no oras. Tipu dadus sempre iha format standarte ka default ho mekanismu hakerek hanesan “tinan-fulan-data” ezemplu loron 20 maiu 2015 hakerek hanesan “2015-05-20”.  No  mekanismu hakerek dadus ho format hanesan “ oras-minutu-segundu”, ezemplu oras “14:45:59”. Nune’e mós dadus oras no loron bele hakerek hamutuk hanesan “2014-05-2014:45:59”. Tipu dadus hirak ne’e mak hanesan : data, date, tme no year.

3.      String Data Type

Tipu dadus stringf ka testu hanesan tipu dadus ne’ebé hanesan letra ka liafuan ruma ne’ebé ninia karaktere hakerek sempre iha simbolu (‘) ka (“). Bainhira númeru ka letra ruma hakerek ho karaktere iha simbolu hirak ne’e nia laran indika hanesan tipu dadus string. Tipu dadus hirak ne’e mak hanesan : char, varchar, Blob/Text. TyniBlob, MediumBlob, LongBlob, Enum no Set.

4.      Null

Null la’os hanesan tipu dadus ida maibe, nia representa dadus ne’ebé mak null ka mamuk ka seidauk iha valor, ne’e katak bainhira ita rekolia dadus ruma maibe seidauk hatene katak dadus ne’ebé rekolia ne’e to’o ona kuantidade ka lae bainhira dadus ne’ebé  iha seidauk priense kriteira entaun dadus ne’e konsidera hanesan null. Signifika  atributu balun iha MySQL mak hanesan:

M= luan karaktere ne’eb’e másimu, ho valor  M=255

D= kuantidade númeru frasaun, valor másimu D=30 maibe labele liu (M -2)

Atributu ho simbolu […], indika utilizasaun opsional kuandu atributu JERROFIL, MySQL automátikamente arma sai atributu UNSIGNED (númeru la iha simbolu pozitivu ka negative).

1.1.2.      Komprende Microsoft Access

Microsoft Access hanesan programa aplikasaun ida ne’ebé ajuda ita uza hodi hala’o prosesu ba baze dadus (data base). Software base dadus ne’e nia funsaun atu halo prosesu haia  dadus, halo tabela no relatoriu dadus.

 

 

v  Tipu dadus Microsoft Access

Tipu dadus Microsoft access mak hanesan tur mai ne’e:

1)      Testu badak

Tipu dadus ida ne’e uza atu rai dadus ho forma testu no númeru ne’ebé labele kalkula, hanesan numeru telefone

2)      Testu naruk

Tipu dadus testu naruk iha funsaun atu hanesan ho tipu dadus testu badak maibe nia iha limitasaun ba karakter ne’ebé barak liu.

3)      Númeru

Tipu dadus númeru hanesan tipu dadus ida ne’ebé uza hodi rai dadus númeriku ne’ebé mak sei uza hodi sura ka konta.

4)      Data no oras

Tipu dadus ida-ne’e uza hodi rai dadus ho forma loron, fulan no tinan.

5)      Currency

Tipu dadus ida-ne’e uza hodi rai dadus osan  no dadus númeriku decimal

6)      AutoNumber

Tipu dadus ida ne’ebé iha númeru sekensial ekslusivu ka númeru aleatóriu ida ne’ebé Microsoft access aumenta automátikamanete ba tabela ida.

 

7)      Yes/No

Tipu dadus ida-ne’e iha laran valor ida husi rua hanesan yes/no, verdadeiru/falsu no on/of.

8)      Attachmentt

Tipu dadus ida-ne’e uza hodi rai file hanesan foto digital

9)      Kalkulated

Tipu dadus ida - ne’e atu hatudu resultadu dadus ne’ebé  ita sura entre file sira, bainhira hili tipu dadus kalkulated maka sei automatika loke expressaun builder iha ne’eba ita bele hakerek formula no soma.

10)  OLE objects

Tipu dadus ida ne’e bele uza hodi rai foto audiu, videu, no BloBs (Binary Large Objects) no seluk tan.

11)  Hyperlink

Tipu dadus hyperlink ida-ne’e ita uza hodi rai link website ka enderesu ba file no dokumentu.

12)  Lookup wizard

Lookup wizard realidade laos tipu dadus. Bainhira lookup wizard ita hili maka sei mosu opsaun ruua mak hanesan lookup field no komlex lookup field.

v  Lookup field simples utiliza konten tabela  seluk atu rejistu valor hodi validu ho valor ba linha ne’ebé  úniku.

v  Lookup field kompleksu utiliza  hodi rai valor sira husi tipu dadus ne’ebé hanesan iha linha hotu-hotu.

 

1.2. Historia  MySQL no Microsoft Access

1.2.1.      MySQL

MySQL hanesan programa ida ne’ebé kria no maneja baze dadus. MySQL  dahuluk kria iha tinan 1979 husi matenek na’in ida ho  naran Michael “Monty” Widenius, husi Swedia. Monty desenvolve  database simples ida ne’ebé mak hanaran UNIREG ne’ebé mak utiliza koneksaun ho nivel ne’ebé  baixu ISAM database engine ho indexing. Iha momentu ne’eba Monty serbisu iha kantor ho naran TcX iha Swedia. TcX iha tinan 1994 komesa desenvolve aplikasaun base web, no planu atu utiliza UNIREG sai hanesan sistema  database. Maibe infelizmente, UNIREG konsidera  la apropriadu ba database ne’ebé dinámiku hanesan web.

Entaun TcX koko buka dalan  seluk ba sistema  database sira seluk, ida mak mSQL(miniSQL). Maski MSQL versaun 1 ne’e mós iha desvantajen, ne’e mak la suporta indexing, no nia atuasaun mós ladun diak. Ho objetivu hadi’a atuasaun MSQL, Monty koko komunika David Hughes (programmer ne’ebé desenvolve mSQL) hodi husu nia iha interese hodi desenvolve konektor ida iha MSQL ne’ebé  mak bele halo ligasaun ho UNIREG ISAM hodi suporta indexing. Maski nune’e iha momentu ne’eba Hughes lakoi, ho razaun atualmente desenvolve teknolojia indexing ne’ebé independente ba mSQL versaun 2.

Tamba ho lakoi entaun David Hughes, TcX( no Monty mós) finalmente desidi hodi projetandu no desenvolve mesak konseptu sistema database foun. Sistema ida ne’e kombinasaun ida husi UNIREG no mSQL ( ne’ebé  nia source kode bele livremente utiliza). Ho nune’e iha maiu 1995, RDBMS foun ida ne’ebé hanaran MuSQL lansa ona.

David Axmark husi Detron HB, parseiru TcX propoin atu MySQL bele fa’an ho modelu negosiu foun. Nia propoin atu MySQL desenvolve no lansa ho gratuitu. Rendimentu kompañia kontinua hetan husi serbisu fa’an “suporta” ba kompania ne’ebé hakarak implementa MySQL. Konseptu negosiu ne’e agora kuinesidu prazu ho kodigu nakloke (open source).

Iha tinan 1995 ne’e mós, TcX muda naran fila-fali  ba MySQL AB, ho Michael Widenius, David  Axmark no Allan Larsson mak nu’udar fundador. Titulu ”AB” iha MySQL nia kotuk, ne’e signifika husi “Aktiebolag”, prazu PT(perseoran Terbatas) ba kompania Swedia.

1.2.2.      Microsoft Access

Microsoft Access hanesan programa aplikasaun idsa ne’ebé ajuda ira uza hodi hala’o prosesu ba baze dadus ( database). Microsoft access lansa husi kompania Microsoft iha fulan Novembru 1992 ne’ebé mak  sei iha versaun Microsoft access 1.0.  No kontinua  ho lansa versaun 2.0 iha tinan 1993. Microsoft determina espesifiku miniu hodi halo operasaun ba Microsoft access 2.0 hanesan komputador ida ho sistema operasaun Microsoft windows 3.0, RAM ho kapasidade 4 megabyte ( 6 megabyte rekomenda liu) no fatin mamuk hardisk ne’ebé presisa 8 megabyte (14 megabyte rekomenda liu). Versaun 2.0 husi Microsoft access ne’e mai ho disku hitu floppy 31/2  inci medida 144 megabyte

Programa ida ne’e serbisu ho diak ba base dadus ida ho registru barak maibe  eziste kasu oioin iha ne’ebé dadus hetan estraga. Hanesan ezemplu ba medida base dadus liu 700 megabyte  dalabarak  hetan  estraga no problema hanesan (iha momentu ne’eba klaru hard disk ne’ebé sirkula sei iha 700 megabyte nia okos). Livru manual ne’ebé lori no fo hanoin katak kasus balun bele kausa husi drive dispositivu ne’ebé antigun ka konfigurasaun ne’ebé la loos.

Naran kode (code name) ne’ebé utiliza husi access primeira vez mak cirrus ne’ebé desenvolve  antes Microsoft desenvolve Microsoft visual antes Microsoft desenvolve Microsoft visual Basic, makina ba formulariu ba interface ne’ebé utiliza hanaran ho Ruby. Bill Gates  haree prototipu (prototype) ida ne’e no desidi katak komponente lingua programasaun basiku tenke desenvolve hamutuk sai aplikasaun ida ketak maibe bele halo luan. Projetu ida ne’e ho naran Thunder. Projetu rua ne’e desenvolve mesak no mákina formulariu ne’ebé utiliza maka rua ne’e la iha kombinasaun ba sira seluk buat ne’e hotu bainhira Microsoft lansa visual Basic ba aplikasaun (VBA).

 

 

KAPÍTULU II

DISKUSAUN

 

2.1. Diferente entre MySQL no Microsoft Access

Diferente database mak hanesan tuir mai ne’e:

1.Platafora ka sistema Operasaun

Iha fatin ne’e MySQL di’ak liu tamba bele uza iha sistema OS, windows, linux, Machintosh, no  OS sira seluk. Enkuantu Microsoft access só bele utiliza iha sistema operasaun ne’ebé halo Microsoft hanesan windows XP, 98, NT, ME/2000, vista. MySQL fleksivel oituan ba buat ne’e.

2. Lisensa ka folin

Ø  MS(Microsoft) Acess iha lisensa ne’ebé selu ne’ebé karun uituan maibe diak ba ema ida mesak no la’os ba kompania de’it.

Ø  MySQL iha lisensa ne’ebé gratuita ne’ebé livre ba se de’it atu utiliza, ba kompania komersial sira kobra baratu liu kompara ho database sira seluk iha merkadu.

3. Propriedade data base

Ø  Utilizador data base MySQL iha propriedade bele user barak (multiuser), bele rai dadus no seluk-seluk tan.

Ø  Utilizador data base Microsoft access só iha user ida mesak de’it.

4. Aparénsia

Ø  Microsoft access propriedade ho programa  GUI(graphic user interface)

Ø  MySQL iha aparensia atu hanesan ho DOS, ho forma iha kotuk metan no hakerek mutin

 

5. Lalais

Ø  MySQL lalais liu duke Microsoft access bainhira iha tempu koneksaun no prosesamentu ba dadus.

6. Uza iha internet

Ø  MySQL bele halo kombinasaun ho web server ho lingua programasaun enkuantu Microsoft access la bele.

7. Uza iha rede Lan

Ø  MySQL lao lais no diak iha instalasaun iha rede ida nia laran no adekauadu no ajuda kliente hotu-hotu ba Microsoft access susar no difisil atu halo.

2.2. Ekuasaun MySQL no Microsoft Access

Ekuasaun database mak hanesan tuir mai ne’e:

1.      Lala’ok uza

Software rua ne’e fasil hotu atu utiliza no módulu tutorial aplikasaun ne’e nia di’ak barak loos iha internet

2.      Sirkulasaun

Atu hetan software ida ne’e fasil loos atu hetan tamba klaru software ne’e la’os sasan ne’ebé matak, ba Microsoft access daudaun ne’e sirkulasaun luan maka software pirate, konsidera nia folin lisensa ne’ebé selu no karun.

 

3.      Erru iha programa

Software rua ne’e iha problema programasaun ne’ebé oituan to’o la iha. Ezemplu iha koneksaun database ida nia laran ho aplikasaun visual basic 6.0 fasil liu kompara utiliza SQL server 2000.

2.3. vantajen no desvantajen husi MySQL no Microsoft access

a. Vantajen no desvantajen MySQL

Tuirmai ne’e vantajen husi MySQL mak hanesan iha kraik ne’e:

1.      Propriedade kodigu nakloke (open source)

Ba utilizador husi MySQL bele asesu ba se deit no iha ne’ebé de’it, tamba iha lisensa rua mak hanesan software livre (free software) no fahe (shareware). Ho ida ne’e mós tama iha sistema manejamentu database ne’ebé fornese gratuita. No mós iha komunidade barak no dokumentasaun hodi  ajuda ita desenvolve aplikasaun utiliza database server.

2.      Suporta utilizador barak

MySQL mós bele utiliza hamutuk iha oras ida nia laran tamba ho propriedade multiuser. Tan ne’e ita labele preokupa  bainhira asesu base dadus hamutuk. Ninia diak iha ne’e mak grupu developer sir abele halo database hamutuk (team work).

3.      Integradu ho lingua programasaun seluk

Nia diak seluk mak bele integradu ho lingua programasaun seluk hanesan PHP. Ho utiliza PHPmyAdmin sai hanesan intermediariu, ita mós bele halo base dadus iha web server ho efetivu liu. Entaun bele utiliza mós ba programasaun nia presisa hodi desenvolve

4.      Servi tipu dadus oinoin

Tipu dadus ne’ebé servi iha MySQL nia laran mós oioin liu. Ezemplu maka tipu dadus varchar, integer, float, double, date, timestamp, dll. Iha buat ne’e nia laran it abele hetan grupu sira hanesan dadus bazeia ho kriteira informasaun ne’ebé presisa no efetivu liu. Gestaun data base iha server nia laran mós sei ajuda ho tipu dadus ne’ebé barak ba desenvolve programasaun ne’ebé kompleksu no estruturadu.

 

5.      Estrutura trata tabela ho fleksivel

Bainhira kompara ho estrutura tabela husi database sira seluk hanesan oracle no postgre, MySQL pretense fasil liu. Tamba saida? Tamba sai hanesan ezemplu prosesu esekusaun laran ba altera tabela fasil liu utiliza no prosesu lalais.

6.      Sistema seguransa ne’ebé Garantia ona

Mysql bele  arranju direitu asesu ba utilizador  sira ho kriptografia aas. Aliened  ne’e iha rekursu seguransa seluk hanesan, nivel naran ba host, no kria subnet mask. Entaun, laos signifika ho programasaun ne’ebé propriedade kodigu (open source) halo seguransa sai aat.

7.      La presisa kapasidade Ram  ne’ebé boot

Mysql bele install iha dispositivu ho kapasidade ram limitadu. Bainhira kompara ho database seluk, bele lao ho kapasidade memoria ne’ebé kiik. Diak liu ba ema hotu hodi ajuda desenvolve aplikasaun ho konsumu ram ne’ebé baixu liu.

8.      Programasaun Portatil

Ninia diak tuirmai ne’ebé mysql iha mak programasaun propriedade portatil. Portatil iha ne’e objetivu maka sistema base dadus bele prosesadu iha plataforma ne’ebé oioin (multi plataform) tan ne’e  bele lao ho diak husi windows, linux, ka mac os nia sorin.

9.      Suporta ba espesifikisaun Hardware ne’ebé baixu

Mysql suporta liu ba dispositivu hardware ne’ebé iha espesifikasaun baixu. Entaun la preocupa ba ita ne’ebé iha pc/laptop ne’ebé sei baixu. Ho utiliza DMS ida ne’e, ita mós bele halo sistema base dadus ba server iha website ida nia laran.

 

10.  Iha dezempenu ne’ebé diak

Ninia diak ikus liu ne’ebé iha mak husi dezempeñu ne’ebé nia iha. Ninia velosidade ba konsulta ne’ebé lalais. Entaun bele mós kontrola prosesu SQL ho unidade no tempu.

Tuirmaine’e desvantajen husi mysql mak hanesan iha kraik ne’e:

1)      Ladun furak atu desenvolve aplikasaun base Game no Mobile

Ba ita ne’ebé  daudaun desenvolve aplikasun ba hodi kria game no mobile, ami  rekomenda atu labele utiliza mysql. Tamba manejamentu database ne’ebé iha  ladun diak ba gestaun aplikasaun ida ne’e. fasil liu atu utiliza database server ho metodu cloud ne’ebé  tempu real liu.

2)      Tékniku suporta ne’ebé ladun suporta

Suporta tekniku ne’ebé iha mysql mesak senti  ladun suporta. Tamba seidauk prepara suporta ne’ebé diak husi ninia tekniku. Tan ne’e user sira hetan difikuldade bainhira komunika suporta tekniku.

3)      Ladun Suporta hodi uza database ho kapasidade boot

Ladun diak no la rekomenda ba gestaun base dadus ho kapasidade boot. Se ita  hakarak database  server ida ne’ebé bele akomoda dadus ho kuantidade ne’ebé boot, maka it abele koko ho utiliza dadus boot ka query boot. Tamba mysql  dedika atu amigavel ho dispositivu ne’ebé  iha espesifiku baixu.

 

b. Vantajen no desvantajen Microsoft Access

Vantajen husi Microsoft access mak hanesan tuir mai ne’e:

1.      Fasil atu utiliza

Programa aplikasaun Microsoft access konta sufisiente fasil hodi utiliza no la konfuzaun. Hanesan utilizador ne’ebé hakarak aprende kona ba sistema data base, programa aplikasaun ne’e sei ajuda tamba fasil halo operasaun. Aliened ne’e  programa aplikasaun ne’e mós prepara fasilidade wizard ne’ebé sei pronto atu guia liu husi etapa instruidu.

2.      Sistema database popular

Programa aplikasaun ne’e mak ida husi seluk barak sistema database bazeia ba desktop ne’ebé popular liu iha mundu.

3.      Ekonomiza osan

Laos sistema operasaun ne’ebe sufisiente fasil no ajuda tebes, kustu hodi utiliza Microsoft access konta la karun, kompara sistema database seluk ne’ebé boot liu no karun liu, ho funsaun no karakteristika ne’ebé atu hanesan.

4.      Fasil atu integradu

Sai produtu husi Microsoft, Microsoft access mós hetan privelejiu tamba bele halo ho diak hanesan programa no programasaun ne’ebé  ho base windows.

5.      Kapasidade rai

Kapasidade rai database ka base dadus husi Microsoft access bele rai dadus too 2 GB.

6.      Importasaun dadus

Microsoft access bele hafasil no aselera iha atividade importasaun dadus nia laran.

Desvantajen husi Microsoft access mak hanesan tuir mai ne’e:

1.      Kapasidade rai limitadu

Se rai liu kapasidade 2 GB,  maka utilizador sei hetan obstakulu iha gestaun data base nia laran. Tamba ida ne’e Microsoft access ne diak liu utiliza ba negosiu kiik to’o mediu. Maibe se hakarak aumenta dadus ho kuantidade ne’ebé boot no todan, sei diak rekomenda atu utiliza programa aplikasun seluk hanesan negosiu mediu too leten.

2.      Utilizador ne’ebé Limitadu.

Limitasaun tekniku utilizdor barak maka hamutuk ema 255, kontudu ba limitasaun utilizador Microsoft access ne’ebé realidade maka 10  too 80.(bazeia mós ba nia tipu aplikasun).

3.      Aplikasaun faan.

Antes operasaun programa aplikasun Microsoft access, buat ne’ebé presisa hala’o maka sosa uluk tamba programa ne’e pakote ida ho Microsoft office.

 

 

 

 

 

KAPÍTULU III

KONKLUZAUN

3.1.  Konkluzaun

Atu halo de’it konkluzaun badak husi mysql no Microsoft access mak hanesan tuir mai ne’e: Mysql hanesan sistema manejamentu database ida ne’ebé  utíl hodi gere database iha website nia laran. Sistema manejamentu database ho mysql iha karakteristika barak. Alienede ne’e, prosesu instalasaun too ba utilizador sira fasil tebes tan ne’e ba utilizador sira ne’ebé sei koloka mós posivel atu komprende. Mysql utiliza lingua programasaun SQL hodi servisu. Lingua programasaun ne’e iha funsaun balun no komandu ne’ebé bele uza hodi aumenta, troka, no gere tipu oioin husi dadus hanesan integer, float, string, no seluk tan. 

Microsoft access mak hanesan programa aplikasun gestaun database ne’ebé bele utiliza hodi  projetadu, kria, no gere tipu dadus. Hanesan aplikasaun gestaun dadus ne’ebé  daudaun ne’e popular, programa aplikasaun ne’e  bele utiliza iha kompania negosiu, edukasaun, kantor, too programador. Iha vantajen barak loos ne’ebé bele hetan husi aplikasaun ne’e mak fó efikasia servisu no efisensia oras hodi analiza dadus atu kria dadus relatóriu. Buat ne’e bainbain hala’o iha konta orariu ba funsionariu sira, dadus finanseiru husi empreza dadus kliente, no sei barak tan.

3.2. Sujestaun

Liu husi konteudu ida ne’e hakerek nain  hakarak atu sujere deit katak liafuan ne’ebé hakerek iha topiku ida ne’e mak dalaruma seidauk perfeitu ka kompletu karik hakerek nain ho haraik an atu simu sujestaun no kritika husi le’e nain sira atu nune’e hakerek nain  bele hadi’a no desenvolve fila-fali topiku ida ne’e atu nune’e topiku ida ne’e bele sai furak liu tan, no sai hanesan trabalhu ki’ik ida mai hakerek nain  atu nune’e hakerek nain  bele ba estuda aumenta tan hodi nune’e iha traballu tuir mai karik hakerek nain  bele elabora halo diak liu tan.

 

 

Tidak ada komentar:

Posting Komentar

Prepozisaun

  UNIVERSIDADE NASIONÁL TIMOR LOROSA’E (UNTL) FAKULDADE ENJIÑÁRIA SIÉNSIA NO TEKNOLOJIA (FEST) DEPARTEMENTU ENJIÑÁRIA INFORMÁTIKA (DEI )...